Plán Andreje Babiše na zestátnění ČEZ: Akcie prudce vzrostly, ale co čeká investory?

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámil, že pokud získá příležitost vrátit se k moci, bude usilovat o úplné zestátnění energetické společnosti ČEZ.

Podle Babiše by státní kontrola nad ČEZ umožnila řídit ceny elektřiny směrem dolů a urychlila by klíčové investice do nových jaderných reaktorů. Inspiraci čerpá z příkladu francouzské vlády, která zcela převzala kontrolu nad společností Électricité de France. Babiš tvrdí, že menšinoví akcionáři ČEZ se zaměřují pouze na své zisky a nedbají na zájmy občanů.

Po zveřejnění Babišových plánů akcie ČEZ prudce vzrostly a dosáhly až na hodnotu 920,5 korun za kus. Tato reakce reflektuje zvýšený zájem investorů, kteří spekulují o možném odkupu akcií menšinových vlastníků státem.

ČEZ je aktuálně z téměř 70 procent vlastněn státem prostřednictvím Ministerstva financí, které se k Babišovým slovům zatím blíže nevyjádřilo. Přesto některé osobnosti, například akcionář Michal Šnobr, upozornily na možné právní a ekonomické komplikace spojené s případným zestátněním.

Otázky kolem práv a povinností akcionářů a reakce odborníků

V současné době ČEZ jako akciová společnost musí jednat v zájmu všech svých akcionářů, což se odráží i ve strategii společnosti, zaměřené zejména na ziskovost. Michal Šnobr, známý akcionář ČEZ, na sociální síti X upozornil, že jakýkoliv zásah do současné struktury akcionářů by mohl být v rozporu se zákonem.

Podle jeho názoru by totiž ČEZ musel i nadále jednat v souladu se zájmy všech svých akcionářů a péčí řádného hospodáře. Ministerstvo financí, držitel většinového podílu, se k situaci nevyjádřilo s tím, že nekomentuje výroky opozičních politiků.

Možné ekonomické dopady a politické záměry Babišovy strategie

Babišův plán na zestátnění ČEZ by mohl mít široké ekonomické důsledky, přičemž jedním z hlavních argumentů je údajné snížení ceny elektřiny a zjednodušení investic do jaderné energetiky.

Tento záměr by však vyžadoval nemalé finanční prostředky, aby stát mohl vykoupit menšinové akcionáře. Proti těmto krokům stojí názor, že ČEZ by měl i nadále postupovat v rámci trhu a hledat vyvážený přístup mezi veřejnými a soukromými zájmy.

Případné zestátnění ČEZ by představovalo radikální změnu na českém energetickém trhu. Pokud by stát plně kontroloval tuto společnost, mohla by vláda mít větší vliv na stanovení cen a podpořit investice do rozvoje jaderné energetiky.

Na druhou stranu se jedná o komplexní a nákladný proces, který by pravděpodobně vyvolal kontroverze mezi akcionáři i v širší veřejnosti. Plán Andreje Babiše na zestátnění ČEZ tedy vzbuzuje jak ekonomické, tak politické otázky, a jeho realizace bude záviset na volebním výsledku a případném přijetí státem prosazovaných změn.